Jiná křídla kapitola 02. část 01.

22. listopadu 2015 v 15:16 | h.t. |  Jiná křídla JK

Intermezzo I.


Dobrá tedy pověste mě kdo vlastně jste pane Alfrede ?


Optal se ho policista a přisedl si ke stolu vedle Alfréda po pravém boku.


Podle mích informací nejste vůbec nikde k nalezení jako ochranka a natož člověk. Co vy vlastně jste zač hm ? No a navíc tohle jsme našli na místě.


Nahnul se k levém okraji stolu a otevřel krabici a vyndal z ní pistoli a pohodil před něj.


Co mě můžete říci o téhle věci hm dosti mě zajímá proč není jako ostatní střelné zbraně ? Myslím že od vás se nějaké odpovědi dočkám.


Alfréd se podíval před sebe na pistoli a zvedl své spoutané ruce a položil je na pytlík se zbraní.


Když vám povím informace, které potřebujete pustíte mě a to bohužel budete muset aniž byste to chtěl.


To si jen myslíte.


S úsměvem se opřel neznámí policista do opěradla židle a šátral ve své vestě po něčem.


Pokud mě chcete nabídnout cigaretu prosím já se snažím přestat a pomalu se mě to daří.


Nu dobrá když vi né já ano a po nálezu krabičky jednu vyndal a vložil do úst více na pravou stranu.


Mohu se vám tedy přiznat k tomu co se stalo v přístavu.


Ano poslouchám vás tedy do toho mluvte.


Pousmál se a pomalu vytahoval zapalovač a pokoušel se ho zapálit.


Hima Gunga
Vyslovil Alfréd a přitom měl položené ruce na pytlíku se zbraní a ta se okamžitě rozzářila jako svíčka do oranžova až do žluta.


Co to sakra je odložil zapalovač na stůl a vyndal si z pusy cigaretu.


Po tomhle by ste mě měl pustit.


Odsunul pytlík od sebe a pistole okamžitě pohasla jako by dohořela právě míněná svíčka.


Sakra tak to mě teda dostává hernajs.


Podrbal se pravou rukou s cigaretou na hlavě.


Mohu vám říci že nejsem tou osobou, kterou tu sem jako oficiálně tedy…


Než stačil něco více říci otevřeli se dveře a do nich vešel další policista a s právníkem.


Dále nic neříkejte a to pro vaše dobro ano.


Promluvil na Alfréda a pomalu přistoupil ke stolu.


Sem plno zmocněn převzít tohoto člověka a odvést ho na jisté místo a to bez ohledu z čeho je obviněn. To samé platí o ostatních zadržených tak mohu tedy poprosit o jejich propuštění děkuji.


Po dodání slova děkuji předal dokumenty policistovi co prováděl výslech a upřeně se na něj díval.


Hm, s tím se nedá nic dělat tedy.


Nahl se před sebe lokty položil na stul a povídá.


Tak běžte pane Ori ale pamatujte si nevidíme se naposled.


V to doufám a myslím že to nebude dlouho trvat.
Jo a abych nezapomněl.


Prohodil ve dveřích otočil se a přišel ke stolu vzal si pytlík do ruky a otevřel ho a vyndal z něj pistoli.


Tak to je už drzost opravdu.


Prohlásil policista a rychle hrábl po zapalovači a po vložení cigarety do úst ji zapálil.


Omlouvám se ale jednou se vše dovíte a povím vám to vše pokud ovšem budete ochoten naslouchat. Jo a co ste vůbec dělal za války někoho mě totiž připomínáte a to opravdu si nemohu vzpomenout.


Co já sem dělal?


Opětovně se opřel do opěradla židle a řekl.


Pilot vrtulníku jezdil tankem co bylo potřeba a vy mě taky někoho …


To už by stačilo jdeme.


Přerušil rozhovor právník a kývl na policistu sedícího u stolu.


Tedy tedy no běžte já si tu jen malinko dokouřím a pak se budu věnovat jiným masovým vraždám.


Po dopovězení této věty odešli všichni z výslechové místnosti jen neznámí policista stále seděl a dokuřoval cigaretu. Podíval se vlevo na židli a pak na zrcadlo co je za ní a odklepl popel.


Znám tě člověče nebo spíš démone.




Výlet, minulost a pokušení


Pane řediteli ste tu ?


Promluvila z poza dveří u ředitelny.


Ano můžete čekám tu na vás.


Ozvalo se na otázku z poza dveří. Dveře se otevřeli a dovnitř vchází Ilustra zástupkyně a elektronickým notesem.


A nesete si svůj notepar a co mě přinášíte spíš co mi neseš.


Co já ti nesu ?


Přišla až ke stolu a podávala mu notepar přímo před jeho oči.


Tak se tedy kouknu na to co tu pro mě máš.


Převzal levou rukou notepar a položil si ho před sebe otevřel a nalistoval druhou stranu.


Hm Filis to je ona a si si jistá tím co děláš a to opravdu.


Upřeně se podíval na Ilustru a zabořil se hlouběji do svého koženého křesla se kterým se zhoupl více dozadu.


Podle mě to není moc dobrý nápad a myslím že to co se stane bude mít dosti velké následky.


Neboj nic se nestane Dankene.


A přišoupla si židli která byla dosti daleko od stolu u zdi nalevo a posadila se.


Vzhledem k tomu že je to tvoje rozhodnutí měla bys vědět že je podezřela z dosti špatných věcí.


Například?


Optala se Ilustra.


Například no tedy z napadení a ublížení na těle cizí osobě a to jen tak bez důvodu.


Já jí zkrotím to se neboj.


Já se nebojím ale no tedy.


Při vyslovování této poslední věty se předklonil a z šuplíku po levé straně si vyndal cigarety.


Rozhodla si se sama a navíc co tě tedy k tomu vede proč ona proč?


A vyndal z krabičky cigaretu a zapálil si jí to vše jen levou rukou protože pravou měl jen po loket zakončenou.


To je dlouhá historie a dosti složitá.


Řekla utlumeně až jí skoro nebylo slyšet.


No a tedy dobrá pokud tak chceš, ale budeš mě za ní ručit.


Vyfoukl kouř z plic.


A co jiného se děje cítíš něco v okolí co tu nesedí?


Ano něco sem pocítila když sem před malou chvilkou odcházela z mé třídy.


Co to bylo ?


Optal se Danken.


Nevím něco co já cítila už hodně hodně dávno něco co sem dlouho necítila.


Nějaká magie či co?


Ano někdo uvolnil na něco magickou sílu sice malinkou ale cítila sem to.


Danken stal a otočil se u svého stolu k oknu za stolem.


Dnes je nádherně. Co dneska děláš myslím že by se to dalo nějak využít v pěkní oběd co ty na to.


Trochu skleslá a pozorující podlahu a koberec na ní povídala stále o té podivné síle co pocítila ve svém okolí.


Nech toho už ono se to vyjasní co to bylo. Musíš tomu dát trochu víc času ale teď to neřeš.


Ilustra zvedla hlavu a podívala se na záda kouřícího Dankena a vstala ze židle.


No tedy v půl jednu budu čekat na lavičce ve vnitřním prostranství školy.


Dobrá budu tam.


Otočil hlavu na pravou stranu a trochu i natočil tělo aby dobře viděl do očí skované za brýlemi Ilustry.


Já už tedy rači půjdu.


Otočila se a odešla a bylo jen slyšet klapot dveří.


Sakra ještě aby se vrátilo něco co tu bylo za hnusy z války.


A otočil se k oknu a pomalinku dále pokračoval v kouření cigarety která už byla dosti dost vypálená.


Když Ilustra vyšla ze dveří ředitelny nějak nespěchala stále byla zamyšlená.

A Ilustro jak si se měla po prvním dnu zase po prázdninách?


Vyhrkla na ní učitelka dosti mladá Ibis Cerny tak se jmenuje.


Musela své zamyšlení nějak zamaskovat ale čím si pomyslela?


Já jak se měla no no stálo to celkem.


Malinko se zamyslela a pak dořekla.


Poznala sem nové žáky ale celkově no.


Váhavě se přemáhala jí říct o Slee žačce s dosti podivným slovním projevem a nakonec se rozhodla tedy že to řekne lepší než pocit když se tu někdo objevil a použil magii o síle kterou kdysi dávno znala a Filis holce a její minulosti a tajemství co znala jen ona a pan I.


Víš Ibis dneska ráno sem měla tu čest poznat podivnou holku no řeknu ti divnější chování a hlavně její slušnost hrozná.


Co byla nějak hrubá či co ?


Popošla si kousek k Ilustře né víc jak na jeden krok.


Jé to bude tedy problém právě si myslím.


Jo tak já se vrhnu na plánování výletu co se má uskutečnit na konci tohole týdne a myslím že spousta žáku bude mít radost a poznají se tam trochu víc než ve škole.


Na jak dlouho to má být maž danou představu?


Tázala se Ibis a nahla hlavu nalevo z pohledu koukajícího.


No plánuju to od pátku ráno do soboty až neděle nejpozději kdy se pojede domu.


Zvládneš to sama že si myslím to nějak připravit ?


Drbající se Ilu na hlavě za levým uchem ve svých červených vlasech odpověděla.


Myslím že ano a to půjde a jé já sem zapomněla u ředitele svůj notepar a to si v něm musím dodělat pár poznámek sakra.


No já tě dlouho zdržela až si si vzpomněla co si zapomněla hm a v kolik mám přijít zítra na hodiny?


Zítra no přijď na půl jedenáctou po přestávce na jídlo hm.


Ano a měj se a nezapomeň na notepar.


Ibis se otočila a odcházela rovně po chodbě do budovy sekce historické oddělení.


Z dálky tento rozhovor pozoroval Dizzy a dosti si toho pamatoval aby měl informace pro bratra.


Mezi tím ve městě se potulovali dobří kamarádí po městě Diona a Heiji.


Diona se ptal Heijiho tak co vyděl si jí někdy teď tu tamtu v bílém.


No abych ti řek dlouho sem jí neviděl.


Přerušil se a trochu se zamyslel.


No od té doby co sem se vrátil z nemocnice sem jí neviděl.


Hm a si si jistí že to nebyla sestřička ono se to lidem plete když jsou skoro mrtví a …


Prásk po hlavě. Dostal takovou facku po hlavě až se předklonil.


Blbe jeden ani nevíš co říkáž skus i zažít to co já a nebudeš říkat takové kraviny.


Jo asi máš pravdu Heiji víš.


A hladil si hlavu na zátylku po pěkné facce.


No tak přestaň kecat a lez do dveří.


Právě dorazili do místního malého bistra kam chodí úplně pořád a často až je vrchní perfektně zná a ví co si dají jen vchází do dveří.


Vítejte chlapci sem rád že vás tu mam hihi.


Usmál se na ně kuchař za stolem a hned se malinko nahl před sebe a vzal si do rukou dvě sklenice a šoupl do nich let popošel kousek vpravo a natočil Alofog jemnou bublinkovou limonádu s příchutí karamelu. Mezi tim se Doina a Heiji sedli na své oblíbené místo přímo u výlohy stolem přímo vedle vchodových dveří vpravo aby se mohli jen otočit a převzít pití od kuchtíka.


Tak pánové co budete jíst jako obvykle vaše oblíbené ?


Povídal při podávání sklenic Dionovi.


Ano


Odpověděl Heiji a netrpělivě čekající na pití si poklepával prsti o stůl.


Tu máš své a já své no.


Položil sklenici před Heijiho a posadil se svou v ruce.


Je to skoro šest měsíců co sem vyšel z tohohle bistra a seklo to tu semnou.


Jj.



Se vyloudilo v rychlosti Diona.

Někdy mě připadáš až moc no patetický. Najdi si nějakou holku aby si byl trochu víc normální a né tak praštěně usedlej.


Já a holka no nevim.


Řekl zase stroze svým obvyklým hlasem. A popadl svou tašku a hned z ní začal tahat svůj parkr.


Co tam zase chceš řešit ?


S podivem se na něj Heiji dívala musel se napít pač na něj pohled byl trochu stresující vorkoholik jeden pořád samá práce.


Víš mám informace že v této oblasti se vyskytuje nějaká vetší operující skupina lidí z R.O.D.


Co cože jaký R.o. co ??


Dosti z podivem se na něj podívala měl pocit že se z něj stává otec jeho dobrého kamaráda co je posedlí špionáží. No on je vlastně právoplatní špion sem zapomněl říct.


R.O. co si řek je bývalá tajná služba andělů R.O.D. a byla oficialně rozpuštěna 25. března roku 2021.


A má ta zkratka nějaký smysl nebo je to jen takové náhodné složení písmen ?


No abych ti řekl nic sem nezjistil proč si říkají R.O.D. ale vím jen to že je to komplet nelegální skupina po které pátrá dost intenzivně alinační HeX.


Kdo je zase HeX ?


Tentokrát to ale myslel Heiji jen ze srandy samozřejmě ví co je zač HeX.


S tebou je ale domluva.


Zakroutil hlavou Doi a pokračoval v hrabání ve svém parkru.

Pánové mám hotovo.


Volal na ně kuchtík z poza baru.


A jé moje oblíbená kotleta se zeleninou a obloha hranolky a krokety.


Už zase no to je hrůza.


Zakroutil hlavou Diona a odložil park před sebe a otočil se.


Já zapomněl že ti doktor zakázal určitá jídla a nějak mě nedošlo co vlastně nesmí…


Ticho, buď ticho jasné.


S výstrahou a ukazováčkem co ukazoval Heiji přímo jemu do oči.


Jednou nebo dvakrát se nic nestane hm.


Jo ale ty si po…


Ne už nic neříkej a jez a hod ten parkr bokem.


Předhodil mu před oči jeho oblíbené smažené nudle s kuřecím masem a zeleninou.


No jo a s radostí se pustil do jídla z hůlkami.


Než to sníš těma hůlkama musíš zákonitě zhubnout? Já bych se jima nenajet to vim určitě.


Pateticky předhodil Dionovi námitku k jídlu a sám se pustil do své kotlety příborem.


Je to ve zvyku a hlavně v takzvaném cviku a zručnosti. Je dokázáno že 50% lidí ovládající hůlky mají dokonale vyvinut koordinační systém.


To jsou jen bláboly víš Dio a jez nebo ti to vystydne a pak to nejíš pač ti to nechutná.
Náhle se ozvalo Budi budi budí píp a to se opakovalo stále dokola.


A jé kdo to zase volá já se ani pořádně nenajím po dnešním fakt nudném dni.


Heiji vytáhl svůj modrý telefon a na vrchným displeji proletoval nápis Spilko starší.


Sakra on nás snad ten tvůj táta sleduje?


Vemto to jest hovor pro tebe že.


Někdy mě připadá že mě sleduje na každém kroku a myslím že to dělá před mobil.


Samozřejmě to se dá velmi snadno ale musíš mít na to povolení a dost šikovné spojení se satelitem a dosti vhodné vybavení na to hm.


No jo teda.


Heiji otevřel telefon své ve stavbě stylu V a přiložil k uchu.


Halo ?


No to je dost že si to zved a kde pak ste povídej no neměli ste ještě náhodou bejt někde ještě.


Škola nám skončila předčasně a myslím že to není tak hrozné si zajít na něco k jídlu.


Ano a co máš k jídlu hm???


Dosti s velkým zájmem se vyptával Dionův otec.


Já ehm no…


Snad to není něco co ti doktor zakázal důrazně tě káral.


Né to né.

Vyhrkl ze sebe Heiji a předal si telefon k druhému uchu pač levou se nedá jíst.


No já jím zeleninoví salát co objednával Dio a mohu říct že to jim docela rád.


Malinko se rozesmál Dio a snažil se to zatlouct svou rukou.


No já tam slyším jako by se tam někdo smál a dost tlumeně a připadá mě to jak můj kluk.


Né to se vám jenom zdá opravdu to jsou ti vedle nás naproti.


Vidličkou po dopovězení věty napíchl kroketu. Žvejkaje ji kýval na ní a poslouchal to co mu bylo říkáno do ucha hm hm souhlaseje vydával na to co mu bylo řečeno. Polkl a pormluvil jasně a čistě.


Neboj stále se držím své životosprávy a opakovaně si kontroluji svůj stav. Co že ano bez problému ano neboj ano neboj. Jo a mam pozdravovat ano. Dio mam tě pozdravovat.


Odklopil mikrofon od sebe a sdělil vzkaz Diovi. On posla nazpět poděkování a ptal se hned.


Kdy přijede neříkal ? Pač já bych chtěl někam vyrazit na sledovaní.


Jo to by tak hrálo zase někoho budou šmírovat. Si pomyslel Heiji.


Víš co ? Zeptej se ho sám jo.


Promluvil a položil telefon před svůj talíř a vzal si do ruky nůž a pokračoval v jídle a pomalinku krájel maso na malé okusky a s chutí je pojídal s oblohou skládající se z hranolků a kroket. Tu náhle se podíval vpravo. Trochu se pousmál a pokračoval dál v jídle jako by se nic nedělo.


Ano opravdu vážně to mam radost a kdy přesně ? Ano v tolik hm tak to mám radost tedy.


Promlouval po telefonu po té co si ho vzal a vyslechl krátkou odezvu na zeptej se ho sám.



Víš táta přijede a myslím že to bude dobré zase někam vyrazit za zábavou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama