Jiná křídla kapitola 01.

22. listopadu 2015 v 14:55 | h.t. |  Jiná křídla JK

Jiná křídla
Prolog

Co se to stalo kde to jsem ?

Pokoušela se otočit na posteli z prsou na záda. Ne nešlo to velice to bolelo co to je co to cítím si říkala. Náhle se otevřeli dveře a vešel dovnitř někdo koho velmi dobře znala a trochu se uklidnila.

Kde to jsem pověs ně prosím.

Kde jsi ? V nemocnici tady jsi.

Ano už si vzpomínám a stále to bolí bolí bolí.....

Opakovala stále v jenom kuse a doufala, že jí ta osoba co k ní přišla utěšila pomalu jí uklidní a stále doufala v jednom kuse.



Nová, jiná křídla a nenávist

Dobré ráno všem studentům přeji. A vítám nové studenty do naší školy.

Hlásí školní rozhlas. A před školou se začínají hromadit starší nové děti. A stále přijíždí nová auta a autobusy stále chrlící další a další. Náhle přijíždí jedno menší auto a pomalu se blíží k okraji vozovky a pomalu zastavuje.

Slečno prosím jste zde. Jsme ve škole a doufám že budete mít dobrý den.

Odposlechla řidiče a pomalu dala ruku ze své tváře a podávala se ven skrze okno.

Hm to by mě zajímalo jak dlouho mě necháte studovat na téhle škole plné pitomců.

Slečno měla byste se chovat uctivěji a dělat to co pro vás myslím, že je nejlepší a …

Nech toho Alfréde nezajímá mě vůbec, co říkáš a zvlášť nejsi můj otec.

Slečno, měla by jste jít je nejvyšší čas. Myslím, že právě začíná zvonit a …

Nech toho tak já už tedy jdu.

Otevřela dveře a pomalu se vyklonila ze dveří a vkročila jednou nohou na chodník a rozhlédl se. Nikdo kdo by jí znal. Povzdychla a řekla.

Pche škola pitomá. Proč sem nemohla zůstat rači doma a učila se s učitelem jako to bejvalo ?

Slečno vaše taška prosím nezapomeňte.
Řekl Alfréd a když se na ní otáčel v autě a ukazoval rukou na sedadlo spolujezdce.

Neboj na takovéhle věci k ničemu bych určitě nezapomněla.

Řekla povýšeně a prudce praštila dveřmi až se auto otřáslo a lehce zavláli její krásné polodlouhé růžové vlasy. Popošla a otevřela dveře u spolujezdce a sebrala s opovržením tašku do školy.

Slečno škola je dnes jen do půl 1 odpoledne a tedy já přijedu před jednou hodinou, přeji krásný den.

Jo jo.

A zase praštila dveřmi a pomalu odcházela po pravé linii auta. Její černé šaty krátká sukně tak akorát aby zakrývala to co bylo potřeba. Černě temné punčochy až nad kolena s opět černými prvky jako jsou boty a dvě mašle v jejích krásných růžovích vlasech. Na sobe neměla jen černou jako smutní druh bytosti ale i veselou něžnou mordou jako by zářící na temnotě jejího těla. Ladně pokrývala její ramena a část těla jemně průsvitná až byla skoro vidět černá pod ní. Popošla pár kroku a pomalu se protáhla. Nejdříve její ruce, rozpřáhla je a napjala od svého těla. Trochu do výše né moc v jedné ruce svírala tašku za držadlo. Přece jenom je dost těžká když v ní jsou učebnice. A pak její křídla půvabná a zároveň trochu jiná od těch co každý zná. Čím to asi bude, že jsou jiná to jest otázka, na kterou se každý ve škole bude ptát. Levé černé a snad aby nebylo tak podivné ještě víc blanité s pár malými černými pírky na okraji jednoho kloubu. Pravé ano pravé podivné ještě mnohem víc a celé bílé z nádherného peří které snad nemá ani nejhezčí labuť. Předklonila sepjala ruce a pomalu s vrátila. Postupovala v před po chodníku směrem od auta a vykračovala po schodech se zábradlím uprostřed. Kolem ní proběhlo několik jiných. Buď andělů, nebo démonu a každý se nad tím co je zastavil.

Hm myslím že bych už si měla víc pospíšit, aby sem náhodou nepřišla pozdě.

Si řekla polohlasem a více méně přidala do kroku aby se dostal rychleji o hlavního vchodu. Vešla dvojitému dveřmi do místnosti, která spojovala chodbu z levé a pravé části a další východ směrem na dvůr uprostřed areálu. Růžovýma očima přejela místnost až konečně našlo to co potřebuje. Směrovou šipku k nástěnkám vedla do levé chodby. Vkročila tedy po směru té šipky do levé chodby a uviděla to co její oči spatřit toužili. Popošla tedy k ní a hledala své jméno napsané na té nástěnce.

Slea Jusin, Slea Jusin…

Opakovala a stále projížděla jména studentu třetího ročníku praktické školy magie.

Hm kde to sakra sem.

Naštvaně promluvila a pomalu se chystala něco pěkně udělat vzteky.

Hledáte něco slečno? Slečno?

Nevědě jména opakovala znovu slečno a podívala se na její jiná křídla více upřeně. Slea rychle otočila hlavou do leva a z poza svého křídla uviděla starší ženu v sukni celkem dost daleko od těla. V obou rukou držela knihy které se jí opírali o tělo a by nespadli. Malé z poza zad vyčuhující našedlá až černá křídla. Jemně šedé až stříbrné dlouhé vlasy a pronikavé červené oči skrývající se v pohledu za skla brýlí a milí úsměv.

Mluvím s vámi slečno je dobré se představit. Je to základ dobrého chování a myslím, že vy jste dobře vychovaná.

S nezájmem se znova otočila na tabuli a spatřila po čem její oči toužili. Její jméno bylo v druhém sloupku nových žáku kteří přicházeli do třetích ročníku z jiných škol. Trhla sebou jako by jí střelili a běžela do leva. Hodilo se jí to. Její třída byla v druhém patře válcové budovy hned na konci levé chodby. Po schodech které byli podivně vinuté se dostala až do druhého patra a až do oválné třídy na vrcholu válcové budovy.

Jdete pozdě slečno a vůbec zajímá mě vaše jméno i když jste se snažila jste tu pozdě a navíc jste podle mě dosti nevychovaná. Brzo přijde vaše třídní učitelka.

Slea pomalu popošla k lavicím a aby snad se skryla, vybrala si poslední lavici až v zadu u okna. S taškou prošla okolo jiných a každý se poohlédl za tím co jí záda obohacuje.
Otočila a pomalu položila tašku na lavici odstrčila židli přesunula se za lavici a sedla si na židli. Po jejím levém boku seděl anděl. Narůžovělá křídla, dlouhé tmavě blond vlasy s narůžovělou stuhou vevázanou ve vlasech. Její upřímně hnědé oči zírali na učitelku před sebou ani se nezajímala o Sleu. Na pravém boku však měla úplní opak. Obyčejní člověk a vedle ní démon. Na první pohled se zdálo, že k sobě nepatří. Démonka s nezájmem trochu sledovala učitelku zato Sleu dosti zajímala. Nahla se k holce vedle sebe a něco jí pošeptala do ucha. Obě se vzájemně začali dorozumívat šeptáním, přičemž démonka potom stále hleděla v před a pomalu začal upadat z její strany zájem o člověka vedle ní. Vzezření démonky bylo temné jasné což u démona bylo podivné. Černé vlasy zelené oči, malá černá blanitá křídla a zvláštnost odlišující od člověka špičaté uši. Na sobě měla veselé barevné oranžové šaty pravděpodobně se skrytím spodním prádlem. Sama Slea věděla jaké. Člověk vedle ní holka mnohem větší jí připadalo na první pohled. Měla úplně jiné oblečení než by se od člověka čekalo. Modré šaty dosti zakrývající detailu těla snad něco skrývala v tohle horkém dni není to dost vhodná róba, ale zato se to hodilo k jejím vlasům a očím. Úsměv byl něčím tlumen snad vypadala jako bi jí něco trápilo. Otočili se obě na Sleu a koukali jí na křídla.

Co koukáte no !!!

Vykřikla dost silním hlasem a otočila hlavu směrem ke stropu a dala ruce křížem na své břicho. V tu chvíli přišla pravá třídní učitelka. Postavila se naproti žákům a požádala tmavěmodrovlasou učitelku ať už jde.

No tedy začneme, a abychom začli znovu a dobře já se představím a pak následujete vy. Mé jméno je Ilustra Ry jsem zástupkyně ředitele a sem tu jako vaše hlavní učitelka a také vaše třídní. Ti co mě znají z nižších ročníku ví co je mou náplní a jaké učivo učím. Tak a je tedy na vás aby, jste se představili a to po pořádku jak vás budu volat. První je Diona.

Po vyslovení slova se zvedl člověk sluchátka na krku a pomalu si prohrábl své modré vlasy a začal hovořit mírním a monotoním hlasem.

Jmenuji se Diona Spilko a sem člověk čistokrevní. Sem z Neblasky a mám rád hudbu. Nesnáším zvědavé lidi protože sám jím sem zvědaví. Miluji slunce, ale na něj moc nechodím. Spím a jím zdravě přesná strava jak je určeno pro člověka mého věku. Nikdy sem nepil a ani nezkoušel kouřit. K drogám mám odpor a pokud by mě někdo nabídl nějaké nejdříve ho zneškodním a pak ohlásím na policii. Ovládám bojové umění několika stylů…

Takhle pokračovat tak dlouho až bylo jasně vidět, že svým výkladem nudí své okolí.
Ano děkuji eee Diono.

Musela se podívat, protože výklad jí dosti unudil a zapomněla jméno.

Dalším z žáku je Dizzy.

Prosím mohl bych se představit zároveň i s mim bratrem později ?

Optal se Dizzy dosti milým hlasem.

No tedy pokud si to přeješ a tvůj bratr s tím souhlasí, ale co kdyby ste se představili teď a oba.

Dizzy kývl na svého bratra Mizzu a oba se tedy představí. Dizzy a Mizzy jsou andělé, ale každý je zároveň tím opakem toho druhého. Slee se tu pomalu přestalo líbit. Pokračovalo to následovně Deus Kavana člověk, Filis Phantom člověk, démonie napravo od ní Lemu Nanase, anděl nalevo od ní Misita Heven. Seznam se zastavil na jméně Slea Jusin a bylo jasné že je na řadě.

Slea Jusin ?

Váhavě opakovala učitelka a koukaje do desek.

Hm tak tedy dobrá.

Řekla dosti s nezájmem a odstrčila židli. Vstala a pomalu se levou rukou podrbala za levím uchem a trochu pateticky pousmála. Rychlostí blesku vychrlila informace o sobě a to tak že nikdo si nic jiného nešuškal o ní.

Sem Slea Jusin. Pocházím z Hidalgu a sem kde já mam chodit do školy podle mého ochránce mám i žít. Nelíbí se mě tu ani trochu zato je tu celkem moc pěkné teplo aspoň si nemusím zakrývat křídla prozatím. Na to že má křídla jsou jiná kouká každý a rozhodně nejsou falešná. Má matka byla anděl to vím a můj otec no kdo ví ? neznámí ?

Pokrčila rameny a pomalu si pohrávala s taškou před sebou.

Sem trochu plachá, ale počítejte s tím že rozhodně se od vás utiskovat nenechám a taky sem někdy drzá.

Dodala na svou obranu a přemýšlela co dalšího má říct.

No na závěr mohu jen dodat že ani jeden z vás co tu jste mě nepřipadá jako normální. Každý je tu divnej a doufám že se tu dost dlouho nezdržím abych si pamatovala vaše ména.

Po dokončení poslední věti si sedla a zase měla stejní vyraz a koukala do stropu jako předtím když na ní koukala Lemu a ta holka člověk.

Dalším kdo tu ještě zbývá je Stela Parkan a Teleka. Tedy Stelo prosím.

Ahoj já sem Stela Parkan.

Povstala a dala ruce v bok.

Sem jako skoro každý na téhle škole vojenské dítě, ale né tak obyčejné.

Dodala.

Ta Parkanová. Sem z rodiny velmi slavných architektů a jako další pokračovatelka se musím naučit i jiné věci než rýsovat stavby a provádět projekty pro svět. Má poslední stavba byl jen takoví malí most přes řeku Gina v Heteciji ve městě Nipolis.

Chlubila se tak asi deset minut a pomalu se jasně každému vytvářel obraz ukecané holky co je jen samé předvádění a vytahování. Poslední byla Teleka na řadě.

Ahoj.

Řekla dosti roztřesením hlasem a dosti né moc silním sebevědomím.

Já se jmenuji Teleka prostě jen Teleka a sem tu jako doprovod a stálou společnicí Lemu.

Podívala se vlevo, ale Lemu jí ani nějak nenaznačila nic co by jí jasně ukazovalo co mezi nimi je.

Ty si Gitig že ?

Optala se učitelka Teleky a pohlédla na krk Lemu.

Aaano sem její Giti g.

Dodala dosti nejistě a sklopila hlavu na lavici a hrála si s prsti. Bylo na ní jasně vidět jak je nervózní a dosti nejistá z okolí ve kterém je.

No tedy jsme tu myslím všichni kromě ještě jednoho člověka který se k nám připojí doufám brzy.

Co je s ním ?

Optala se aktivní Stela.

Co je s ním ?

Zamyslela se učitelka a pak řekla.

No já přesně nevím něco zdravotního. No podle mě je asi nemocní, ale může to být i něco úplně jiného oproti tomu co já si myslím. Tedy sem všichni představeni a myslím že mohu uvést náš školní program na tento rok pro vás milí žáci. Ještě jedna maličkost na této škole vás důrazně upozorňuji zvlášť ty co mají svého Gitiga opovažte se uvolnit sílu v arealu. Podle nařízení školy ste povini nezneužívat magii pouze na hodinách kde je to určeno a kdy je to určeno pár jich bylo už odtud vyhozeno pro tyto porušená pravidla.

Po vyslovení blábolu co jí byl na srdci zaseknut jako kus střepu. Promlouvala dále o programu letošního roku a Slee to začínalo více vadit.

Hm té nuda tohle.

Promluvila a pomalu čekala až přijde doba kdy zazvoní na přestávku na 10 hodinu. A pak cink cink zazněn dosti hluční zvonek.

Děti poslouchejte máte niní půl hodiny přestávku takže pamatujte 10:30 zde.

Všichni skoro odešli až na pár sedících na svých místech co si přinesli jídlo sebou. Slea se opřela o opěradlo a poposedla si zároveň aby s její křídla nemačkala o opěradlo a zaklonila hlavu s rukama na ní.

Asi sem přišel pozdě ?
Prolétlo třídou dosti smutním hlasem.

Hm ???

Řekla Slae a jak byla opřená a koukala do stropu sklopila oči a pomalu jak jí sjížděli dolu spatřila dalšího kdo tu přibyl. Kdo to asi je vypadá zajímavě a celkově trochu atraktivně, ale né to je blbost to nejde s nim to ani náhodou nepůjde řekla si v duchu. Sundala ruce z hlavy a zároveň se posadila rovně a přímo proti němu a koukala trochu z hlavou nahnutou na levé rameno. On se podíval po třídě a prvního člověka co tu uviděl pozdravil.

Dio jak se ti vede koukám že stále ponořen v tom pravém?

Usmál se na Diona a sednul si vedle něj. On si sundal sluchátka a přestal šmátrat ve svém párkru a odsunul ho kousek od sebe.

Tíjo oni tě pustili z nemocnice a jak je ti co ?

Vyzvídal Dion a koukal na něj zkoumavě a chtěl znát přesné podrobnosti.

No jednoduše sem jim prostě utek myslíš si že mám nemoc mě zastaví a že se do téhle školy nepodívám no.

A opřel se pořádně do lavice před ním a podíval se znovu na Diona.

Víš já mám nemoc co mě trápí, ale ujít si školu to ne ani náhodou zvlášť když tu jsou nové co přišli.

Hele koukni za mě ta v lavici.

Pošeptal Dion tomu klukovy do ucha a ukázal palcem pravé ruky přes rameno.

Kluk se otočil a podíval přímo na Sleu. Slea od pohledu na něj malinko zkoprněla a malinko sebou cukla jakoby vyděšená myška čekající konec od zákeřného kocoura a trochu se začervenala ona nic jiného v tu chvilku dělat nemohla.

Dio kdo je ta holka a je nějaká divná kouká se tak podivně a hlavně připadá mě nějak vyděšená?

Říkal dosti zřetelně a zároveň se snažil nekoukat na ní.

Ona no je nová ale podle mě se tu dlouho nezdrží.

Přiklonil se blíž a řek.

Prý jsem podle ní divní a hlavně podle mě je ona divná nejvíc z nás.

Hm podle mě si divnej leda ty Dio.

Řekl s úsměvem a zvednul se a popošel kousek pak se vrátil a přes rameno řekl Dionovi.

Málinko si s ní popovídám a uvidí se jaká je.

Zvednul se od něj a šel přímo k ní. Ona trochu zmatkující si urovnala svou modrou prosvítající blůzu na černém přilnavém triku a koukala přímo na něj do očí.

Ahoj.
Promluvil na ní a čekaje nějakou odpověď sedl přímo před ní na židli opěradlem před sebe. Ona se na něj podívala výrazem nevšímavosti a prohlásila.

Co chceš ? No já nejsem na koukání a navíc se tu nehodlám z nikým skamarádit to s tim ani náhodou nepočítej přesně tak.

Odsekla poslední slova a zase dala ruce křížem a nevšímaje si ho koukala vedle něj do prázdné třídy.

Hm já si říkal že by bylo dobré se s tebou seznámit a taky tě uvítat tu v…

Nenechala ho ani domluvit a hned ho usadila odpovědí která ho jasně nasměrovala pryč.

Nezajímám. Znáš ty slova jako vypadni nebo odpreskni jo ? Ano to je lepší vypal od mě tvé povídání mě ani náhodou nezajímá a zvlášť to že chceš bejt milej.

Neznámí kluk sklopil oči a pomyslel si no tak to bude teda opruz mít tuhle holku ve třídě si myslím. Stal a odcházel. Po levé straně procházel okolo Diona a on mu povídal.

No docela dosti konstruktivní rozhovor že.

Dej pokoj.

Odvětil neznámí kluk a odcházel dál až ke zvláštnímu zakončení u schodů.

A pan Heiji-dono.

S úsměvem se na něj podívala naše učitelka a malinko si porovnala brýle.
Také vás zase rád vidím.

Jak se máš co tvé zdraví je ti lépe a zda si připraven na začátek nového školního roku ?

Zkoumavě se ho vyptávala dlouhou řadou otázek. Po malé chvilce se Slea dozvěděla spousty informací o Heijim. Ten je zajímaví tedy pomyslela si a od pohledu koukání do prázdné třídy přesunula své růžové na něj a na učitelku.

No děti za malou chvilku začíná hodina a mám pro vás dobrou zprávu tedy jen pro dnešek.

Třída se začala plnit žáky a pomalu tu byl každý kdo tu měl být. A pár jich se koukalo na Heiji-dona. To je on to je ten kluk se šuškalo. Co oni se už o mě nezajímají hm a jak to že se zaměřili na něj to je podivnost? Proletovala otázka hlavou Slae.

No tedy sme tu plně v plném počtu a koukám že někteří se stále vybavují aniž k tomu mají důvod. Prosím nechte si to na později ano.

Otočila se a posadila na okraj stolu přičemž si před sebe vytlačila šaty aby si nezmačkala zadní část.

Jak sem řekla mám pro vás dobrou zprávu jedná se …

Zazvonil zvonek na hodinu a pak umlkl jako před tím. Jako by to bylo jen malé mámení smyslu a byl klid.

Tedy znovu jak sem řekla mám pro vás dobrou zprávu dnes půjdete domu mnohem dřív neboť mám nějaké dosti důležité jednání ohledně mé určité práce ale myslím že zítra tu budeme jako obvykle každý den tedy do 1 odpoledne tak no co tu ještě děláte můžete jít.

Otočila se poposadila si brýle a pomalu vstala ze stolu učitele a pobrala své věci z něj. Po opřela se o stul. A aniž si to někdo všimnul znovu si sedla na okraj stolu tentokrát však tak moc nedbala na své šaty. Všichni jé z jásotem že jdou domu proletěli ke schodům a byli pryč až na pár zuztajíce jedinců. Slea pomalu se loudající třídou Heiji a do hudby zaseknutí Diona.

Je vám dobře optal se Heiji.

Ano je mě dobře odvětila Ilustria a pomalu si stoupla na nohy a popošla od stolu. Otočila a vzala své knihy a pomalu vyrazila ke schodům.

Neměla by bejt tak navlečená.

Prohodila větu Slea když procházela kolem Heijiho. Uslyšije její slova koukal na ní až odešla přes schodiště a na posledním schodě se dívali sobě přímo do očí. Začervenala se a sklopila hlavu a až jí její růžové vlasy zakryli tvář a okraje jejích křídel mizeli pod okrajem podlahy. Diona stal a přišel k Heijimu.

Ta holka není divná je super. Sám to poznáš mnohem líp. Poť deme někam kde si dlouho určitě nebyl.

No já vim kde sem určitě dlouho nebyl tam kam jsme jako malí kluci chodili když nám bylo 12.

Jo a každých posledních 7 let skoro každém den.

Hm.

Řekl a pomyslel, nic se tu nemění jen ona je tu jakoby trochu navíc a právě něco mě na ní bylo divné trochu jako by něco v ní nebo spíš na ní bylo navíc nebo.

Hele pověz mě ona byla nějak divná trochu netypický anděl jedno křídlo bylo nějaké trochu.

No to je trochu pozdní informace ale mohu ti jasně říci že není ani anděl a ani démon a ani člověk.

Promluvil svým typickým hlasem a pořádně usadil sluchátka na svou modře obarvenou hlavu.

Podivná ani jedna co tu je prostě někdo kdo není jako já ani není jako oni.


Si zase pomyslel Heiji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama